- Integrál z konstantní funkce přes měřitelnou množinu je míra (velikost)té množiny, krát ta konstanta
- Integrál z jednoduché funkce, to je funkce, která má jen konečně mnoho různých hodnot se spočítá tak, že se množina, přes níž se integruje rozdělí na množiny, na kterých je ta funkce konstantní, na každé se zintegruje podle bodu 1 a integrály se sečtou.
- Integrály z ostatních funkcí jsou definovány jako limita bodu 2.Výpočty jsou různé, v některých případech (když je definiční obor dostatečně jednoduchý) lze použít Fubiniovu větu. Také lze mnohdy použít maple.
sobota 30. října 2010
Integrály
Interval spolehlivosti
Náhodná veličina X má hustotu
f(t) = piecewise(t < 1,0,1/(t^(2))); #Paretovo rozdělení s parametrem 1
Zkuste najít nějaký interval takový, aby pravděpodobnost, že její hodnota v něm leží byla 0.95. Počítejte radši v maple, experimentujte, na něco přijďte, neptejte se, jak se to má dělat, nikdo vám neporadí.
Řešení:
int(f(t),t=-infinity..infinity)=1 a skutečně tedy jde o hustotu nějaké náhodné veličiny.
Za předpokladu
> assume(alpha>1,beta>alpha);
je integrál
int(f(t),t=alpha..beta);
roven
-(alpha-beta)/alpha/beta
a my máme vyřešit rovnici
-(alpha-beta)/alpha/beta = 95/100
Ta má nekonečně mnoho řešení a všechna lze najít tak, že zvolíme nějak beta a alpha pak bude
alpha = 20*beta/(20+19*beta)
Takže to může být například interval <1,20> a skutečně:
int(f(t),t=1..20)= 19 / 20
nebo třeba interval
<25/24,100>
f(t) = piecewise(t < 1,0,1/(t^(2))); #Paretovo rozdělení s parametrem 1
Zkuste najít nějaký interval takový, aby pravděpodobnost, že její hodnota v něm leží byla 0.95. Počítejte radši v maple, experimentujte, na něco přijďte, neptejte se, jak se to má dělat, nikdo vám neporadí.
Řešení:
int(f(t),t=-infinity..infinity)=1 a skutečně tedy jde o hustotu nějaké náhodné veličiny.
Za předpokladu
> assume(alpha>1,beta>alpha);
je integrál
int(f(t),t=alpha..beta);
roven
-(alpha-beta)/alpha/beta
a my máme vyřešit rovnici
-(alpha-beta)/alpha/beta = 95/100
Ta má nekonečně mnoho řešení a všechna lze najít tak, že zvolíme nějak beta a alpha pak bude
alpha = 20*beta/(20+19*beta)
Takže to může být například interval <1,20> a skutečně:
int(f(t),t=1..20)= 19 / 20
nebo třeba interval
<25/24,100>
Nezávislost a neslučitelnost jevů
Pro každý jev známe hodnotu pravděpodobnostní funkce. Hodnoty ty funkce leží v intervalu <0,1>.
Jevy A a B jsou nezávislé, když P(A intersection B)=P(A)*P(B).
Jevy A a B jsou neslučitelné když P(A union B)=0.
Může být jev nezávislý sám na sobě?
Může, pokud P(A)=P(A intersection A)=P(A)*P(A)=P(A)^2 a jsou, jak známo dvě reálné čísla, jež se rovnají své druhé mocnině a obě leží v intervalu <0,1> na jeho opačných koncích. Jevy s touto pravděpodobností jsu buď nemožné a nebbo jisté.
Může být jev neslučitelný sám se sebou?
Může, pokud P(A)=P(A union A)=P(A)+P(A)=2*P(A) a existuje jedno číslo, které e rovná svému dvojnásobku a to 0. Nemožný jev je sám se sebou neslučitelný. A co víc, je neslučitelný s každým jevem. A také forall A: 0=0*P(A)=P({} union 0)=P(emptyset union A) prázdná množina, která je nemožný jev, je s každým jevem nezávislá. I množina Omega, sjednocení všech jevů a jistý jev je s každým jevem nezávislá:
P(A)*1=P(A)*P(Omega)=P(A intersection Omega)=P(A)
Jevy A a B jsou nezávislé, když P(A intersection B)=P(A)*P(B).
Jevy A a B jsou neslučitelné když P(A union B)=0.
Může být jev nezávislý sám na sobě?
Může, pokud P(A)=P(A intersection A)=P(A)*P(A)=P(A)^2 a jsou, jak známo dvě reálné čísla, jež se rovnají své druhé mocnině a obě leží v intervalu <0,1> na jeho opačných koncích. Jevy s touto pravděpodobností jsu buď nemožné a nebbo jisté.
Může být jev neslučitelný sám se sebou?
Může, pokud P(A)=P(A union A)=P(A)+P(A)=2*P(A) a existuje jedno číslo, které e rovná svému dvojnásobku a to 0. Nemožný jev je sám se sebou neslučitelný. A co víc, je neslučitelný s každým jevem. A také forall A: 0=0*P(A)=P({} union 0)=P(emptyset union A) prázdná množina, která je nemožný jev, je s každým jevem nezávislá. I množina Omega, sjednocení všech jevů a jistý jev je s každým jevem nezávislá:
P(A)*1=P(A)*P(Omega)=P(A intersection Omega)=P(A)
pondělí 25. října 2010
pondělí 18. října 2010
Pojmy nezávislost a neslučitelnost
Pomocí pravděpodobnostní funkce (hustotě pravděpodobnosti) jsme definovali pojem nezávislosti (ten je důležitější) a neslučitelnosti. Nezávislost jevů není něco, o čem by se mělo rozhodovat instinktivně, nebo intuitivně. Definice je algebraická: pokud pravděpodobnost společného nastoupení se rovná součinu pravděpodobností, jsou jevy nezávislé.
Otázka: Mohou být jevy, které jsou neslučitelné nezávislé?
Otázka: Mohou být jevy, které jsou neslučitelné nezávislé?
pátek 10. září 2010
Co lze čekat od kursu statistiky
Přesnou formulaci aktuálních požadavků dr. Králová ještě nezveřejnila, tak můžeme provést alespoň fundovaný odhad podle toho, jaké požadavky na ukončení byly loni: Jsou to dvě písemné zkoušky jedna uprostřed semestru a druhá na jeho konci. Je nutné obě napsat alespoň na polovinu bodů. A výsledná známka se počítá ze součtu bodů.
A co se učí? V prvním semestru je to nejprve kombinatorika (tzv. klasická pravděpodobnost) a pak pojmosloví, tj. seznam vzorců do kterých se dosazuje ve druhém testu. Kombinatorika může být obecně, jako celá konečná matematika velmi těžká. Tady se ale řeší jen příklady, na které lze přijít ad hoc. Takže je to taková zábava na poslední stránka příloh nedělních novin a není důvod, proč byte se tím nemohli pobavit i vy. Co se týče dosazování do vzorců, to se dělá v mateřské škole, kde v roli vzorce je krychle do jejíchž stěn jsou vyřezány různén tvary a dosadit se mají kostičky těchže tvarů. Kdo do školky nechodil, zná to, alespoň z matematiky 1.
Diskuse a virtuální cvičení a pod budou zde:
http://www.orkut.com/Main#Community?cmm=106205353
A co se učí? V prvním semestru je to nejprve kombinatorika (tzv. klasická pravděpodobnost) a pak pojmosloví, tj. seznam vzorců do kterých se dosazuje ve druhém testu. Kombinatorika může být obecně, jako celá konečná matematika velmi těžká. Tady se ale řeší jen příklady, na které lze přijít ad hoc. Takže je to taková zábava na poslední stránka příloh nedělních novin a není důvod, proč byte se tím nemohli pobavit i vy. Co se týče dosazování do vzorců, to se dělá v mateřské škole, kde v roli vzorce je krychle do jejíchž stěn jsou vyřezány různén tvary a dosadit se mají kostičky těchže tvarů. Kdo do školky nechodil, zná to, alespoň z matematiky 1.
Diskuse a virtuální cvičení a pod budou zde:
http://www.orkut.com/Main#Community?cmm=106205353
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)